Každý z nás, kdo již nějakou dobu cvičí, anebo s cvičením začíná, má alespoň jeden důvod, proč cvičí.

Ať už je to předejít nebo zbavit se bolesti zad, chuť se lépe hýbat nebo lépe vypadat, ke všemu se dostaneme správným a pravidelným cvičením. To všechno už víme. Řešíme jak se u kterého cviku zpevnit, jak mít stále lepší a lepší techniku a jak eliminovat riziko zranění.

Přemýšleli jste ale někdy nad tím, co se vám v hlavě vlastně odehrává, a jak to může celý trénink a tím pádem vytyčený cíl ovlivnit?

Psychika je velmi mocná proměnná a tělo bez ní nikdy nebude mít takový potenciál, jako s její pomocí.

Představte si, že jdete na rande. Dobře vypadáte, vezmete si na sebe své oblíbené oblečení, ale uvnitř cítíte, že to není úplně ono. Mozek na vás doslova řve, že si jdete pro prohru a přitom máte ty nejlepší předpoklady, aby byla výhra vaše. Stalo se vám to v životě někdy?

A úplně stejně to funguje v tréninku. Proč jste nezlepšili svoji maximální váhu na mrtvý tah, když jste odpočatí a máte natrénováno? Proč dnes nemůžete popadnout dech, když máte slušnou fyzickou kondici? Proč se nepovedlo to či ono, když už lepší chvíle nemohla přijít?

Strach ze selhání je mnohem silnější než vidina úspěchu. Bojíme se, že když selžeme, nebudeme dost dobří a že selžeme znovu a znovu a znovu.

Podívejte se na malé dítě, když zkouší něco nového. Například když se pokouší chodit. Nepřemýšlí nad tím, kolikrát a jestli spadne. Prostě to dělá, dokud se to nepovede.

Ano, můžete namítat, že dítě ještě nemá tolik starostí, jako mají dospělí a že nad tím ještě neumí přemýšlet. Ale lidi, není to právě ono? Proč se bojíme spadnout, když můžeme opět vstát?

V nejslavnějších dobách kulturistiky, kdy spolu v Americe často cvičil bok po boku Arnold Schwarzenegger a Franco Columbu, se během tréninku odehrála zajímavá věc. Arnold s Francem šli již několikátou sérii zadních dřepů a Franco říká Arnoldovi něco jako: „S touhle vahou už těch 8 opakování nedám“. Do tělocvičny pak přišlo pár italských kluků, obdivovatelů Franca (Franco Columbu je původem ze Sardinie), aby se podívali na Franca, jak cvičí. Arnold řekne Francovi: „Jestli teď těch 8 opakování nedáš, tak tady kluky zklameš“. Franco šel ven před tělocvičnu, po chvíli se vrátil, vlezl si pod činku a místo 8 opakování jich udělal 10. Zesílily mu během těch pár minut svaly? Spíš ne. Co se ale stalo je to, že si v hlavně nastavil, že neexistuje jiná možnost, než že tu váhu zvedne. 

Jedna věc je nastavit si cíl – druhá věc je chtít k němu dojít.

Jasně, je potřeba si vytýčit reálný cíl. Například dát si za cíl zvednout vlastní váhu na bench press je reálné, kdežto zvednout kamion do vzduchu už méně.

Nedávno jsem byl svědkem toho, jak Pavel Macek, šéfinstruktor KB5, zvednul nad hlavu 56kg kettlebell cvikem zvaným bent press. Beze sporu impresivní výkon, zvlášť při vlastní váze ani ne 70kg! Ale co mě nejvíc ohromilo, nebylo to, jakou váhu zvedl, ale to, jak se to odehrálo. Nebyl to první pokus, dal to až na druhý, ale cítil jsem z něj, že tu váhu zvedne – nebál se selhat. Pak řekl něco ve smyslu: „když něco cvičím, jsem tím posedlý“.

Uvědomil jsem si, že v tom je ten klíč. Když je někdo v něčem dobrý, je tím co dělá posedlý. Není to o tom najednou cvičení podřídit celý život, ale nastavit si tu posedlost v tréninku, soustředit se.

Stalo se to pár týdnů předtím, než jsem se zúčastnil Tactical Strength Challenge, kde se soutěží v mrtvém tahu, shybu a snatchi s kettlebell a tahle posedlost mi neskutečně pomohla.

Suma sumárum:

• Nepřestávejte si věřit (nejenom ve cvičení) –  ať už si myslíte, že selžete anebo uspějete, v obou případech máte pravdu. Buďte sebevědomí, ale nad nikoho se nepovyšujte
• Pokud předem víte, že ten či onen tréninkový plán nedokážete splnit, vyberte si jiný, který splnit dokážete – myslím tím, že pokud si například vyberete program postavený na 3 tréninkových dnech týdně, ale vy hodláte cvičit pouze 2x týdně a program nebude fungovat, hádejte co je špatně
• Buďte v tom, co cvičíte posedlí, žijte tím (ale jen na tréninku!)
• Cvičte pravidelně – úspěch je především v dlouhodobé pravidelnosti – jak moc jste se zlepšili v něčem, co děláte párkrát za rok?
• Nebojte se selhat – vždy si vzpomeňte na dítě, co se pokouší chodit
• Starejte se nejen o své tělo, ale i o svou hlavu – hodně stresu, málo spánku, zrychlená moderní doba – naučte se zpomalit a užívat si zdánlivě jednoduché věci a úkony
• Nepřestávejte si věřit – už jsem to vlastně řekl, že? 

O autorovi: Roman Kraus, absolvent řady prestižních mezinárodních certifikací (SFG, SFL, Flexible Steel, Original Strength) a jeden z nejzkušenějších instruktorů KB5 Gymu Praha 3.

---